V samotném Dahabu není mnoho budov větší než patro či dvě a jeden maják, který taky není vysoký, ale vyšší než všechno kolem. Dahab je tak trošku roztahanej podél pobřeží a pak trochu roztrkanej na různý strany podle nějakého podivného urbanistického plánu, který nejspíš vůbec neexistuje. Počet stálých obyvatel je několikanásobně menší než počet turistů, z nichž 90% jsou potápěči (popř. i surfaři) a zbytek nepotápějící se manželky a jiní členové rodin. Oblíbeným místem jsou zde tzv. "pelešárny", restaurace přímo na pobřeží v kterých se leží u malého stolu na kterém vám servírují jídlo. Hodně podávají ryby a platí přímá úměra - čím víc ryb na talíři tím méně pod vodou. Jídlo není drahé jen o málo dražší než v našich restauracích, ale doma se určitě nechte naočkovat proti Hepatitidě typu A, B a proti Tyfu, nevěřte nikomu kdo vás bude přesvědčovat, že tam žádné očkování nepotřebujete a rozhodně jim taky nekoukejte do kuchyně, mohla by vás přejít chuť! Po jídle je příjemné dát si šíšu - vodní dýmku. Já osobně doporučuji jablkovou náplň. Proti tomu, aby z vašich útrob, po dobu vaší dovolené, vycházelo spíše něco tuhého než tekutého, doporučuji každý den trochu alkoholu (z vlastních zásob, na místě prakticky žádný alkohol nedostanete), mě se osvědčila "Becherovka". Když došla bál jsem se i prdnout, abych se ne…. 
Dvě důležité silnice: První podél pobřeží, která neviděla asfalt ani, když ji zavedli (teď už jsou na ní prý betonové zámky), z jedné její strany jsou hotely, restaurace, potápěčské báze a z druhé jen pelešárny a občas otevřenej kousek pláže. Druhá ulice navazuje na tu první a je to arabský svět: obchody, přemlouvaní a chodníky určené pro vystavování druhořadého zboží pro turisty a dokonce! je asfaltová. Na té první silnici u moře je česká potápěčská základna Planet divers umístěná do přízemí hotelu "Bamboo house". Poznáte ji a najdete ji, velmi jednoduše. Zřejmě vám zde vyjdou vstříc aspoň tím, že mluví česky (kromě toho se zde dá domluvit maďarsky, polsky, anglicky a samozřejmě i slovensky a po moravsky taky). Potápět se s divermastrem který mluví česky, je rozhodně lepší než s někým o kterém nevíte, jestli chce, aby jste šli do vody a nebo vám nadává. Bohužel potápět se s divermasterem se v Egyptě musíte a maximální hloubku Egypt omezil na 30m. Ta se často nedodržuje (i proto je příjemný český divermaster). Kromě olov a flašky, které nepotřebujete - půjčí vám je a do letadla jsou moc těžký, jinak si vemte raději veškeré potápěčské vybavení z domova, za všechno se zde platí. Místním zvláštním zvykem je, nebrat si pod vodu nůž. Předpokládá se, celkem rozumně, že kdo má nůž, hodlá do něčeho šťourat. Nicméně nikdo nebude nikomu bránit, aby si nůž vzal, ale pochybuji, že ho bude potřebovat.Nikde není tráva, nikde nejsou stromy, jen občas na pobřeží a v samotném Dahabu je pár palem. Jinak samej písek, kameny, sucho, moře a spousta nepořádku. V různých částech města je různej smrad, nejvíc smrdí velbloudi, kozy a beduíni, takže to tu prakticky smrdí všude, ale nebojte - brzy si člověk zvykne. Romantika! Jedna z nejhorších věcí v Dahabu je že nejlevnější pivo stoji 5 EL (asi 50Kč). Smlouvá se o všechno a prakticky furt. Evropan s nimi ve smlouvání nemůže vyhrát, jen čestně prohrát! Většina jimi udaných cen se dá srazit nejméně o polovinu. Poznámka - o cenách jídla se nesmlouvá, jsou dané! Pokud chcete jezdit na lokality či někam jinam sami místními taxíky je výhodné se na české bázi nejprve informovat o cenách a cenu s taxikářem sjednat předem a pak na ní trvat. David vonDrášek
|