Krev je červená, neprůhledná, vazká tekutina, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk- krvinek. Mužské dospělé tělo obsahuje 5-6 litrů krve, ženské přibližně 4,5 litru. Nejvíce krve obsahují žíly, svalstvo a plíce. Organismus snese bez větších obtíží ztrátu krve do 550 ml. Chybějící krev je během několika hodin doplněna tekutinou z tkání a vyplavením krvinek ze sleziny. Náhlé ztráty krve přes1500 ml jsou životu nebezpečné. Pomalý úbytek krve snáší organismus lépe a přežívá ztráty až 2200ml krve. K udržení stálého vnitřního prostředí musí krev zajistit svou stálou kyselost, která kolísá kolem hodnoty 7,4pH. Posunutí pH na kyselou stranu se nazývá acidóza, která může končit až smrtí. Opakem acidózy je alkalóza s celkem obdobnými důsledky. Červené krvinky zaujímají 44% objemu krve u mužů a 39% u žen (u dětí asi 50%). Této hodnotě se říká hematokrit. Krevní plazma tvoří asi 55% objemu krve.
Krevní plazma - žlutavá vazká tekutina, kterou z 90% tvoří voda. Dále se skládá ze solí, vápníku a dále pak z fosforu, železa, draslíku, a jódu. Organické složky v krvi zastupují především bílkoviny, které se dělí na albuminy, globuliny (mají schopnost ochrany organismu) a fibrinogen (z něho se při poranění cév uvolňuje vláknitý fibrin ucpávající porušenou cévní stěnu). Další složky krevní plazmy - cukry (glukóza), vitamíny, hormony, žlučová barviva, tuky a látky tukové povahy. Glukóza je v krvi v koncentraci 4,4-5,5 mmol/l. Hladinu cukru v krvi nazýváme glykémie.

Krevní buňky - červené a bílé krvinky + krevní destičky.

Červené krvinky- (erytrocyty) jsou bezjaderné buňky - nemohou se dělit, obsahují červené krevní barvivo- hemoglobin, na který se váže O2 a CO2. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni. K jejich vzniku je potřeba bílkovin, železa a vitamínu B12. Přežívají asi 100-120 dní. Normální počet červených krvinek je u mužů 4,3-5,3.1012/l u žen 3,8-4,8.1012/l.

Bílé krvinky- (leukocyty) normální počet leukocytů je 4.109/l. Leukocyty mají obrannou funkci. Leukocyty vznikají v tzv. kmenových buňkách v kostní dřeni, ale jsou schopny se samy dělit- těmto buňkám se říká klony. Leukocyty se dělí na granulocyty a agranulocyty. Granulocyty - pohlcují částice, které jsou tělu cizí. Tomuto procesu se říká fagocytóza. Agranulocyty - se dělí na T- lymfocyty a B- lymfocyty.

Krevní destičky- (trombocyty) také vznikají v kostní dřeni a žijí asi 4 dny. Jsou velmi křehké, snadno se rozbíjejí a uvolňují látku zvanou tromboplastin, která zahajuje krevní srážení. U dospělého člověka je normální počet trombocytů 100-300.109/l.

   Krevní skupiny se dělí podle aglutinogenu červených krvinek. Obsahují-li krvinky aglutinogen A, mluvíme o krevní skupině A, při přítomnosti aglutinogenu B o skupině B. V případě přítomnosti obou jde o krvinky typu AB a při jejich nepřítomnosti o krevní skupinu 0. Aglutinogeny jsou látky patřící mezi sacharidy. Existují i poměrně časté varianty skupiny A označované jako A1 a A2. Je tedy vlastně 6 skupin: A1, A2, B, 0, A1B, A2B. (Aglutininy jsou protilátky obsažené v plazmě, antigen je látka, která je tělu cizí- vyvolává imunitní reakci). Skupiny 0 a A jsou nejčastější- přibližně po 40%. Skupinu B má asi 10% a skupinu AB asi 5% populace. Ke skupině A1 patří asi 80% lidí skupiny A a AB. Při provádění transfúzí platí, že transfundovat lze krev jen stejné skupiny! Kromě antigenů A a B je v červených krvinkách i systém antigenů, který označujeme jako RH- systém (RH- pozitivní -RH+, RH- negativní - RH-). 80% populace je RH- pozitivní. Při transfúzi je třeba RH faktor respektovat!

   Zástava krvácení (homeostáza) je děj na kterém se podílejí cévy, krevní destičky a vlastní srážení krve. Je-li poškozená menší céva, vyvolá poranění cévní stěny řadu změn, které nakonec vedou k vytvoření krevní sraženiny a zástavě krvácení. Ve velkých tepnách je vysoký tlak krve a velký průsvit cév v podstatě znemožňuje vytvoření trvalé krevní sraženiny.
   První odpovědí na krvácení je zúžení cév v místě poranění a rychlý pokles tlaku krve v místě, kde krev vytéká. Další reakcí je vytvoření dočasné krevní "zátky" složené z trombocytů- trombus, který je postupně zpevňován vlákny fibrinu. Nakonec se vytvoří definitivní trombus. Chorobnému srážení krve se říká trombóza, putující trombus se jmenuje embolus a při ucpání některé z cév způsobuje embolii (infarkt, mozková mrtvice). Děje vedoucí k zástavě krvácení trvají 1-3 minuty. Organismus má i protisrážlivé systémy, aby byla zachována tekutost krve.