Příčiny krvácení jsou různé, ale všechny mají za následek zmenšení objemu cirkulující krve. Celkové množství krve člověka odpovídá asi 9% jeho tělesné hmotnosti. Nástup hypovolemického šoku lze očekávat při asi 20% ztrátě krve. První reakcí je přerozdělení krve pro životně důležité orgány, vazokonstrikcí cév (centralizace) a nastupuje tachykardie. Krev v těle proudí pod značným tlakem proto vytéká krev z těla. Ztráta krve kolem 1,5l je život ohrožující stav! Krvácení
       -zevní, vnější
       -vnitřní (kromě polohování a zavolání RZS nelze prakticky příliš dělat).
K zabránění vzniku hypovolemického šoku musí být krvácení co nejdříve zastaveno.

Příznaky:

viditelné vnější krvácení

bledost, chladnutí, studený pot- příznaky šoku

neklid až ztráta vědomí

narůstající tachykardie (vzestup tepové frekvence)

prohlubující se pokles krevního tlaku

zhroucení oběhu a zástava dechu

Všeobecné postupy ošetření :

pokud možno zastavit krvácení (viz níže)

protišoková či autotransfůzní poloha

uvolnění dýchacích cest

podání kyslíku

udržení základních životních funkcí a tělesné teploty

v případě potřeby KPR

volat RZS<

/dt>

Povrchové, lehce krvácející rány- na jejich ošetření postačí náplast popř. jednoduchý krycí obvaz. Rána se musí dobře očistit a desinfikovat u tzv. silniční lišeje můžeme použít k očištění rány i kartáče.

Silné venózní a arteriální krvácení- vysoké zvednutí končetiny, stlačení krvácení přímo v ráně, použití tlakového obvazu a v nejhorším případě zaškrcení. Z tepen krev vytéká silnými rázy, krev je světle červená. Ze žil krev nevytéká tak silnými pulsy jako u tepeného krvácení, krev je tmavší než u tepeného krvácení. Ošetření obou krvácení je při první pomoci prakticky totožné.

     Tento způsob se používá především u ran, kde hrozí rychlé vykrvácení. Prsty záchrance překryjí a silně stlačí krvácející ránu, čímž zastaví a nebo zeslabí krvácení. Krvácení z krční tepny prakticky u první pomoci neexistuje jiný způsob záchrany. K zajištění vlastní bezpečnosti se doporučuje použití sterilních rukavic!

    Rána se nejprve kryje obvazovým materiálem. Na něj se položí tlakový polštářek (např. nerozvinutý obvaz) a ovine se pod tlakem dalším obinadlem. Pokud rána dále krvácí navine se na první tlakový obvaz další. Toto lze udělat ještě jednou tzn. 3 tlakové obvazy. Pokud nepomůže zastavit krvácení ani tento třetí obvaz, je nutno krvácení zastavit jiným způsobem (např. zaškrcením).

    Tento postup lze použít jen u silného krvácení, které není možno zastavit jinými postupy popř. jako dočasný než připravíme tlakový obvaz nebo při amputaci končetin. Zaškrcení lze provést:

1. manžetou tonometru, přičemž tlak v manžetě má převyšovat o 20-30mm Hg systolický krevní tlak
2. přitáhnutím zaškrcovadla
3. trojcípým šátkem přeložený do kravaty, který se ovine kolem postižené končetiny nad krvácením, silně zatáhne a zauzlí. Pro zvýšení účinnosti lze do uzlu vsunout tyč jako roubík a otáčet s ní tak dlouho, dokud krvácení neustane.
4. Improvizovaně- použít dostatečně široký materiál, aby se nezařezával. Jinak použití stejné jako u trojcípého šátku.

    Tento postup je technicky obtížnější a vyžaduje znalost tlakových bodů. Proto je jednodušší zastavovat krvácení tlakem na místo krvácení. Tento způsob lze použít při silném krvácení z rodidel, které nejde jinými způsoby zastavit. Tlakový bod je pod pupkem.

z nosu

- většinou nevinné krvácení

-pacienta posadíme, předklonit hlavu (pozor na mozkolebeční poranění)

-stisknout nosní křídla

-chladit čelo a zátylek

-RZS v případě nesrážlivosti krve, smrkání se může krvácení obnovit!

z ucha

- (podezření na mozkolebeční poranění)

- při vědomí polosed, hlavu naklonit na stranu poraněného ucha

- při bezvědomí stabilizovaná poloha na poraněné straně, pod ucho obvaz s dostatečnou savou vrstvou, ucho nesmí ležet přímo na této savé vrstvě, vhodné je udělat tzv. věneček.

Z úst -

posadit a předklonit na krvácející stranu

- stlačení rány nejlépe pacientem

- na strany úst čistý obvaz

Z plic

- vykašlávaná zpěněná krev, pacient těžce dýchá (pozor na zlomeniny žeber a pneumotorax)

- posadit, apnoická poloha

- chladit hrudník

- při bezvědomí stabilizovaná poloha

Z trávicího traktu

- zvracení tmavé krve, dehtovitá nebo červená stolice

- horní část těla vysoko / na boku

- volné dýchací cesty + podání kyslíku

Z temene hlavy

- tyto rány většinou vypadají vážnější než ve skutečnosti jsou, ale vždy musíme brát v úvahu možné poškození lebky

- vyčistit a desinfikovat ránu

- ošetřit podle rozsahu rány popř. RZS

amputace

-zastavení krvácení zaškrcovadlem (možno použít stlačení tepny v tlakovém bodě), zvednutí postižené končetiny

- sterilní krytí rány

- amputovaná končetina by měla být přepravena společně s pacientem (nejlépe podchlazená)

cizí tělesa v ráně

- tělesa, která sama vypadnou, jdou opláchnout, jemně vyjmout či vytřít (kartáčkem při "silniční lišeji") odstraníme ostatní ponecháme v ráně (fungují jako zátka).

    Může vzniknout jako následek poranění, ale příčinou může být i interní onemocnění. Vnitřní výron krve, kromě toho, že opouští krevní řečiště, je nebezpečný i kvůli tlaku, kterým působí na životně důležité orgány (např. krváceni do mozkolebeční dutiny způsobuje nebezpečnou kompresi mozku). Na pravděpodobnost vnitřního krváceni je třeba myslet vždy u těžkých poranění s příznaky šoku. Ztráta krve u uzavřených zranění může činit až 5 l. Možné ztráty krve u různých uzavřených zranění:

· fraktura paže 100-800ml

· fraktura předloktí 50-400ml

· fraktura stehna 300-2 000ml

· fraktura bérce 100-1 000ml

· vnitřní krvácení do plic 500-700ml

· ruptura sleziny nebo jater 1 500-2 000ml

· fraktura pánve 500-5 000ml

příznaky

- výpověď o poranění, které by mohlo být příčinou vnitřního krvácení

- bolest, citlivost popř. otok v místě poškození

- příznaky šoku

- možné krvácení z tělesných otvorů

ošetření:

postiženého uložit do protišokové polohy při vědomí

při bezvědomí stabilizovaná poloha na boku

uvolnit oděv kolem hrudníku, pasu a hrudníku

zachováni životních funkcí

RZS