Voda je velmi dobrým vodičem zvuku. Zvuky vznikající ve vodním prostředí se šíří velmi rychle a velmi daleko. I proto je zvuk vydechovaných bublin pod vodou velmi výrazný. Na velkou vzdálenost je také slyšet motor plující lodě i zvuk turbín vodních elektráren.
     Rychlost šíření zvuku pod vodou je značně závislá na hustotě vody. S hustotou vody roste i rychlost zvuku. Rychlost zvuku pod vodou je asi 5krát vyšší než ve vzduchu a činí přibližně 1500 m/s a ve slaných vodách moří a oceánů, kde je voda o něco hustější, rychlost zvuku stoupá až na 1531 m/s.
     Zvuk vytvořený na hladině se do vody přenese jen obtížně. Je to způsobeno velkým rozdílem akustické impedance vzduchu a vody. Do vody pronikne jen jedna tisícina intenzity zvuku z hladiny. Proto také neuslyšíme pod vodou člověka, který nás z hladiny na něco hlasitě upozorňuje.
     Člověk na vzduchu vnímá zvuk bubínkem a ušními kůstkami. Směr přicházejícího je určen na základě zpoždění zvuku mezi jedním a druhým uchem. Pod vodou vnímá člověk zvuk především takzvaným kostním vedením zvuku. Protože se pod vodou šíří zvuk výrazně rychleji, není časový rozdíl, při zachycení zvuku uchem, tak výrazný, aby bylo možno spolehlivě určit polohu zdroje zvuku. Potápěči se pod vodou zdá, že zvuk přichází ze všech stran. Jen velmi zkušení potápěči jsou, po tréninku, schopni určit zhruba směr, odkud zvuk přichází. Tato schopnost je ovšem závislá na častých ponorech a vymizí s nedostatkem praxe.
     Ani vytvořit zvuk pod vodou není těžké. Například pokud chceme upozornit na nějakou zajímavost, kterou jsme právě našli, stačí k tomu údery kamene o sebe nebo údery nože o láhev. K vytváření zvuku pod vodou se používá mnoha dalších zařízení.
     Schopnost vody výborně přenášet zvuk se s výhodou používá pro mnoho aplikací ultrazvuku. Ultrazvuk je zvuk nad 20 kHz, tedy nad slyšitelnou hranicí. Nejčastější aplikací ultrazvuku je zřejmě sonar, zařízení zjišťující vzdálenost předmětů od kterých se soustředěný úzký paprsek ultrazvuku odráží. Z časového rozdílu vyslání impulsu do jeho příjmu můžeme zjistit vzdálenost předmětu. Sonary se používají především na lodích a díky moderní elektronice se můžeme setkat s dvourozměrnými i třírozměrnými sonary, které zobrazují reálně dno, nad kterým loď proplouvá. Existují i jednoduché sonary pro potápěče, které zjišťují vzdálenost předmětu od potápěče. Ultrazvuk je také využíván jako vysílač označující místo ke kterému se musí potápěč vrátit (například zpět k lodi), nebo místo na které se potápěč pod vodou musí dostat.
     Aplikací ultrazvuku je ještě mnoho od komunikace pod vodou až po přesnou lokalizaci místa pod vodou.