Na výpočet tlaku v závislosti na hloubce si určitě někteří vzpomenou na vzoreček už snad ze základní školy.
p_h = SgH

p_h - hydrostatický tlak [Pa]S - hustota vody [kg/m³]g - gravitační zrychlení [m/s²]H - hloubka [m]   Takže, pokud budeme správně dosazovat, za hustotu vody přibližně 1000 kg/m³, za gravitační zrychlení přibližně 10 m/s², a hloubku dosadíme v metrech, vyjde nám, že například v 10 metrech hloubky je tlak 100 000 Pa, ve 20 metrech 200 000 Pa, a tak dále. Toto je takzvaný hydrostatický tlak.
  Abychom dostali tlak, který v dané hloubce opravdu vládne, musíme, zcela samozřejmě, připočítat tlak, který působí na hladinu - tedy tlak atmosférický p_a. Atmosférický tlak je závislý na výšce nad hladinou moře. Na hladinu moře pak působí tlakem přibližně 101 325 Pa, ale bereme 100 000 Pa. Pak tedy dostáváme:
p = rgH+p_a

Absolutní tlak v hloubce 5 m - 150 000 Pa10 m - 200 000 Pa20 m - 300 000 Pa25 m - 350 000 Pa30 m - 400 000 Pa a tak dále. Z toho také vyplývá, že v hloubce 10 metrů je dvojnásobný tlak oproti tlaku na hladině, ve 20 metrech trojnásobný, ve 30 metrech čtyřnásobný a tak dále.
  Ovšem pro praktické potápění jsou hodnoty tlaku značně vysoké a i čísla 200 kPa či 0,2 kPa, jsou pro praktické použití a počítání přímo u vody, jen tak z hlavy, poněkud nešikovné. Proto potápěči s oblibou používají jednotek "bar".
  Přepočet mezi "bary" a "pascaly" je celkem jednoduchý:
1 bar je 100 000 Pa
Rázem se veškeré počty zjednoduší. Na hladinu moře působí tlak 1 bar a každých 10 metrů další 1 bar přibývá. Tedy: 5 m - 1,5 baru10 m - 2 bary20 m - 3 bary25 m - 3,5 barů30 m - 4 bary
Bary taky ve svých absolutních číslech vyjadřují násobek tlaku pod vodou vůči hladině.